अथ राशिस्वरूपाध्यायः। ४।
atha rāśisvarūpādhyāyaḥ | 4|
अहोरात्रस्य पूर्वान्त्यलोपाद् होराऽवशिष्यते
तस्य विज्ञानमात्रेण जातकर्मफलं वदेत्। १।
ahorātrasya pūrvāntyalopād horā’vaśiṣyate
tasya vijñānamātreṇa jātakarmaphalaṁ vadet | 1|
यदव्यक्तात्मको विष्णुः कालरूपो जनार्दनः
तस्याङ्गानि निबोध त्वं क्रमान्मेषादिराश्यः। २।
yadavyaktātmako viṣṇuḥ kālarūpo janārdanaḥ
tasyāṅgāni nibodha tvaṁ kramānmeṣādirāśyaḥ | 2|
मेषो वृषश्च मिथुनः कर्कसिंहकुमारिकाः
तुलालिऽश्च धनुर्नक्रे कुम्भो मीनस्ततः परम्। ३।
meṣo vṛṣaśca mithunaḥ karkasiṁhakumārikāḥ
tulāli’śca dhanurnakre kumbho mīnastataḥ param | 3|
शीर्षानने तथा बाहू हृत्क्रोडकटिबस्तयः
गुह्योरुयुगले जानुयुग्मे वै जङ्घके तथा। ४।
śīrṣānane tathā bāhū hṛtkroḍakaṭibastayaḥ
guhyoruyugale jānuyugme vai jaṅghake tathā | 4|
चरनौ द्वौ तथा मेषात् ज्ञेयाः शीर्षादयः क्रमात्
चरस्थिरद्विस्वभावाः क्रूराक्रूरौ नरस्त्रियौ। ५।
caranau dvau tathā meṣāt jñeyāḥ śīrṣādayaḥ kramāt
carasthiradvisvabhāvāḥ krūrākrūrau narastriyau | 5|
पित्तानिलत्रिधात्वौक्यश्लेष्मिकाश्च क्रियादयः
रक्तवर्णो बृहद्गात्रश्चतुष्पाद्रात्रिविक्रमी। ६।
pittānilatridhātvaukyaśleṣmikāśca kriyādayaḥ
raktavarṇo bṛhadgātraścatuṣpādrātrivikramī | 6|
पूर्ववासी नृपज्ञातिः शैलचारी रजोगुणी
पृष्ठोदयी पावकी च मेषराशिः कुजाधिपः। ७।
pūrvavāsī nṛpajñātiḥ śailacārī rajoguṇī
pṛṣṭhodayī pāvakī ca meṣarāśiḥ kujādhipaḥ | 7|
श्वेतः शुक्राधिपो दीर्घश्चतुष्पाच्छर्वरीबली
याम्येट् ग्राम्यो वणिग्भूमिरजः पृष्ठोदयो वृषः। ८।
śvetaḥ śukrādhipo dīrghaścatuṣpāccharvarībalī
yāmyeṭ grāmyo vaṇigbhūmirajaḥ pṛṣṭhodayo vṛṣaḥ | 8|
शीर्षोदयी नृमिथुनं सगदं च सवीणकम्
प्रत्यग्वायुर्द्विपाद्रात्रिबली ग्रामव्रजोऽनिली। ९।
śīrṣodayī nṛmithunaṁ sagadaṁ ca savīṇakam
pratyagvāyurdvipādrātribalī grāmavrajo’nilī | 9|
समगात्रो हरिद्विर्णो मिथुनाख्यो बुधाधिपः
पाटलो वनचारी च ब्राह्मणो निशि वीर्यवान्। १०।
samagātro haridvirṇo mithunākhyo budhādhipaḥ
pāṭalo vanacārī ca brāhmaṇo niśi vīryavān | 10|
बहुपादचरः स्थौल्यतनुः सत्त्वगुणी जली
पृष्ठोदयी कर्कराशिर्मृगाङ्काऽधिपतिः स्मृतः। ११।
bahupādacaraḥ sthaulyatanuḥ sattvaguṇī jalī
pṛṣṭhodayī karkarāśirmṛgāṅkā’dhipatiḥ smṛtaḥ | 11|
सिंहः सूर्याधिपः सत्त्वी चतुष्पात् क्षत्रियो वनी
शीर्षोदयी बृहद्गात्रःपाण्डुः पूर्वेड् द्युवीर्यवान्। १२।
siṁhaḥ sūryādhipaḥ sattvī catuṣpāt kṣatriyo vanī
śīrṣodayī bṛhadgātraḥpāṇḍuḥ pūrveḍ dyuvīryavān | 12|
पार्वतीयाथ कन्याख्या राशिर्दिनबलान्विता
शीर्षोदया च मध्याङ्गा द्विपाद्याम्यचरा च सा। १३।
pārvatīyātha kanyākhyā rāśirdinabalānvitā
śīrṣodayā ca madhyāṅgā dvipādyāmyacarā ca sā | 13|
सा सस्यदहना वैश्या चित्रवर्णा प्रभञ्जिनी
कुमारी तमसा युक्ता बालभावा बुधाधिपा। १४।
sā sasyadahanā vaiśyā citravarṇā prabhañjinī
kumārī tamasā yuktā bālabhāvā budhādhipā | 14|
शीर्षोदयी द्युवीर्याढ्यस्तुलः कृष्णो रजोगुणी
पश्चिमो भूचरो घाती शूद्रो मध्यतनुर्द्विपात्। १५।
śīrṣodayī dyuvīryāḍhyastulaḥ kṛṣṇo rajoguṇī
paścimo bhūcaro ghātī śūdro madhyatanurdvipāt | 15|
शुक्राऽधिपोऽथ स्वल्पाङ्गो बहुपाद्ब्राह्मणो बिली
सौम्यस्थो दिनवीर्याढ्यः पिशङ्गो जलभूवहः। १६।
śukrā’dhipo’tha svalpāṅgo bahupādbrāhmaṇo bilī
saumyastho dinavīryāḍhyaḥ piśaṅgo jalabhūvahaḥ | 16|
रोमस्वाढ्योऽतितीक्ष्णाग्रो वृश्चिकश्च कुजाधिपः
पृष्ठोदयी त्वथ धनुर्गुरुस्वामी च सात्त्विकः। १७।
romasvāḍhyo’titīkṣṇāgro vṛścikaśca kujādhipaḥ
pṛṣṭhodayī tvatha dhanurgurusvāmī ca sāttvikaḥ | 17|
पिङ्गलो निशिवीर्याढ्यः पावकः क्षत्रियो द्विपात्
आदावन्ते चतुष्पादः समगात्रो धनुर्धरः। १८।
piṅgalo niśivīryāḍhyaḥ pāvakaḥ kṣatriyo dvipāt
ādāvante catuṣpādaḥ samagātro dhanurdharaḥ | 18|
पूर्वस्थो वसुधाचारी तेजस्वी ब्रह्मणा कृतः
मन्दाधिपस्तमी भौमी याम्येट् च निशि वीर्यवान्। १९।
pūrvastho vasudhācārī tejasvī brahmaṇā kṛtaḥ
mandādhipastamī bhaumī yāmyeṭ ca niśi vīryavān | 19|
पृष्ठोदयी बृहद्गात्रः कर्बुरो वनभूचरः
आदौ चतुष्पदोन्ते तु विपदो जलगो मतः। २०।
pṛṣṭhodayī bṛhadgātraḥ karburo vanabhūcaraḥ
ādau catuṣpadonte tu vipado jalago mataḥ | 20|
कुम्भः कुम्भी नरो बभ्रुवर्णो मध्यतनुर्द्विपात्
द्युवीर्यो जलमध्यस्थो वातशीर्षोदयी तमः। २१।
kumbhaḥ kumbhī naro babhruvarṇo madhyatanurdvipāt
dyuvīryo jalamadhyastho vātaśīrṣodayī tamaḥ | 21|
शूद्रः पश्चिमदेशस्य स्वामी दैवाकरिः स्मृतः
मीनौ पुच्छास्यसंलग्नौ मीनराशिर्दिवाबली। २२।
śūdraḥ paścimadeśasya svāmī daivākariḥ smṛtaḥ
mīnau pucchāsyasaṁlagnau mīnarāśirdivābalī | 22|
जली सत्त्वगुणाढ्यश्च स्वस्थो जलचरो द्विजः
अपदो मध्यदेही च सौम्यस्थो ह्युभयोदयी। २३।
jalī sattvaguṇāḍhyaśca svastho jalacaro dvijaḥ
apado madhyadehī ca saumyastho hyubhayodayī | 23|
सुराचार्याधिपश्चेति राशीनां गदिता गुणाः
त्रिंशद्भागात्मकानां च स्थूलसूक्ष्मफलाय च। २४।
surācāryādhipaśceti rāśīnāṁ gaditā guṇāḥ
triṁśadbhāgātmakānāṁ ca sthūlasūkṣmaphalāya ca | 24|
अथातः सम्प्रवक्ष्यामि शृणुष्व मुनिपुङ्गव
जन्मलग्नं च संशोध्य निषेकं परिशोधयेत्। २५।
athātaḥ sampravakṣyāmi śṛṇuṣva munipuṅgava
janmalagnaṁ ca saṁśodhya niṣekaṁ pariśodhayet | 25|
तदहं सम्प्रवक्ष्यामि मैत्रेय त्वं विधारय
जन्मलग्नात् परिज्ञानं निषेकं सर्वजन्तु यत्। २६।
tadahaṁ sampravakṣyāmi maitreya tvaṁ vidhāraya
janmalagnāt parijñānaṁ niṣekaṁ sarvajantu yat | 26|
यस्मिन् भावे स्थितो मन्दस्तस्य मान्देर्यदन्तरम्
लग्नभाग्यान्तरं योज्यं यच्च राश्यादि जायते। २७।
yasmin bhāve sthito mandastasya mānderyadantaram
lagnabhāgyāntaraṁ yojyaṁ yacca rāśyādi jāyate | 27|
मासादि तन्मितं ज्ञेयं जन्मतः प्राक् निषेकजम्
यद्यदृश्यदलेङ्गेशस्तदेन्दोर्भुक्तभागयुक्। २८।
māsādi tanmitaṁ jñeyaṁ janmataḥ prāk niṣekajam
yadyadṛśyadaleṅgeśastadendorbhuktabhāgayuk | 28|
तत्काले साधयेल्लग्नं शोधयेत् पूर्ववत्तनुम्
तस्माच्छुभाशुभं वाच्यं गर्भस्थस्य विशेषतः। २९।
tatkāle sādhayellagnaṁ śodhayet pūrvavattanum
tasmācchubhāśubhaṁ vācyaṁ garbhasthasya viśeṣataḥ | 29|
शुभाशुभं वदेत् पित्रोर्जीवनं मरणं तथा
एवं निषेकलग्नेन सम्यग् ज्ञेयं स्वकल्पनात्। ३०।
śubhāśubhaṁ vadet pitrorjīvanaṁ maraṇaṁ tathā
evaṁ niṣekalagnena samyag jñeyaṁ svakalpanāt | 30|

